
Realita? Co na ní sejde…
Pravda? Tu by algoritmus stejně nedoporučil…
Dobře vypadající fikce? #perfect!
Anotace
Na první pohled dokonalý andílek.
Na druhý pohled ještě dokonalejší andílek.
A na třetí pohled… už to není andílek, ale mistrně zinscenovaná slečna Perfect.
Lesk, filtry, bezchybná pleť, luxusní kabelky, boty a push-upka, která by na pět vteřin udržela i brontosaura.
A samozřejmě ta největší zbraň: úsměv a řasy, jež by v létě spolehlivě nahradily ventilátor o výkonu 70 W.
Jenže co když pod zlatým nátěrem není nic k vidění. Vlastně žádné „co když“ – opravdu tam nic není. Jen vesmírný prach, pečlivě skrývaná nejistota a urputná snaha oslnit sociální sítě.
Olga, alias barbína (přesněji barbucha), dokáže udělat storýčko úplně ze všeho. Její svět je vzdušný zámek póz, v němž se realita krčí někde za kulisami pozlátka.
A tomu odpovídají i její vztahy:
– Jaký je milostný život s ajťákem, jehož profesní procesor budí obdiv, zatímco ten intimní neustále shazuje síť?
– Jaké to je, když vám milenec během hádky začne argumentovat tabulkami a grafy, které dokazují „nárůst sexuální výkonnosti o 17 % za poslední dva týdny“, takže vlastně nemáte důvod být nespokojená?
– Nebo chodit se silákem, který svět mimo posilovnu nikdy nepoznal a jeho největším životním objevem je, že když upustí láhev keratinu, najde ji vždycky dole, a nikdy nahoře — prý to není náhoda…
Po mnoha podobných vztazích nakonec vystřízliví i Ola. A potká svého osudového Martina — tichého, stydlivého, nenápadného.
On změní ji, ona změní jeho.
Jsou snaživý pár.
Ale…
***
Kapitola 13 – #vztahZaVztahem
Když si Ola po dalším zklamání utřela poslední slzu na účet předešlého partnera, automaticky sáhla po make-upu, mobilu a vibrační naději, že svět ještě nabízí něco, co nezažila.
Dalších deset let měla její milostná historie rozdělení téměř rovnostářské – každý muž vydržel zhruba 15 až 20 měsíců. Stala se jejich průvodkyní ve vlastní reality show s názvem „Olga hledá vztahovou superstar, ale nachází maximálně vyhaslé trpaslíky.“
Měla vztahy dlouhé jako filmový trailer i takové, které trvaly přesně tři příchozí zprávy:
– „Ahoj krásko.“
…
– „Díky.“
…
– „Tak u tebe nebo u mě?“
I když byla sama cynická, některé věci už byly moc i na ni — chtěla přece jen něco trošičku hlubšího (ale ne zase moc).
Seznam jejích ex(citů) by vydal na diplomku z psychopatologie mužského pokolení. Byli tam:
• Pepa Ajťák – v posteli měl sice tři monitory a jednu myš, ale i když si s nulami a jedničkami rozuměl, jeho dvě vlastní nuly s jedničkou měly velice slabý procesor…
• Roman Realiták – ten v posteli neměl žádný monitor, ale pro změnu 3 myši živé, jako mazlíčky… mluvil jen o investicích a na druhé rande přinesl výhodnou nabídku hypotéky…
• Evžen Ezoš – hladil krystaly, objímal stromy, laskal trávu a masíroval hlínu, ale nic z toho nedělal Olze…
• David Motorkář – sexy v kůži, v ústech růži, ale jen výjimečně, protože většinou byl citově odpojený jak motor na jeho staré mašině…
• Kuba Student – zajímavý zajda na zlepšení nálady, celkem energický, ale bez domova, ambicí i zájmu o cokoliv jiného, než revoluce či boj proti všemu možnému…
• Patrik Svalovec – dvakrát do téže řeky nevstoupíš… a když ano, stejně zjistíš, že má tělo jako Herkules, ale mozek jako jeho sandál z dětství…
• Tomáš Manažer – všechno precizně plánoval – líbání, polohu, výkon, výdrž, pauzu… a vše měl perfektně vedené v Excelu s grafy, tabulkami a křivkou výkonnosti…
A mezi tím se našla i celá šedá zóna kluků epizodických — jako louže na poušti, kteří „nechtěli vztah, ale nebránili se pohlazení“. Ola se rychlopohlazení (ani rychlopohlavnění) občas také nebránila.
A přitom se pořád snažila mít všechno pod kontrolou: sexy, nezávislá, nepolapitelná.
Jenže někde uvnitř byla stále jen tou holkou, která kdysi věřila, že vztah a opravdová láska jsou krásné.
Ale zatím to byl jen vztah za vztahem pro vztah samotný… žádná hloubka. Žádné splynutí.
Jen nekonečný sushi pás s emocemi — dokola to samé, a člověk přesto doufá, že už konečně přijede něco extra.
Statisticky přeci musí.